Díky Horské výzvě, která se nakonec nekonala, jsme zavítali do samého srdce Krušných hor, na Boží Dar 1020m. Předpověď nevěštila nic moc dobrého, ale po víkendu v Harrachově jsme byli připraveni na vše. Cesta z Prahy nebyla zrovna to, na co bych rád vzpomínal. Stále nerealizovaná dálnice, výluky, kolony, prostě děs. Po 14h jsme za slunečného počasí dorazili na Boží Dar, do penzionu Daro, který je přímo na hlavní v centru obce (vybíráno z důvodu blízkosti startu HV) Po poněkud chladnějším přivítání (dokonce to na mě působilo, že o nás nevědí) jsme dali kávu a pivko. Poté jsme šli na prohlídku okolí. Božidarské rašeliniště mě překvapilo svou rozlehlostí, ale ještě více kvalita lesů. Žádný kůrovec a zběsilé kácení, které známe z jiných lokalit. Postupně jsme, čistě náhodou 🙂 , došli až k novému pivovaru Červený Vlk. Pivovar je otevřen pár týdnů, vše nové, neokoukané. Interiér moderní s využitím přírodních materiálů jako je dřevo, sklo, kov a částečně pohledový beton. Ceny vyšší, možná zbytečně moc, ale servis, jídlo a pivo excelentní.
Druhý den po snídani, klasika, spíš lepší než horší, jsme vyrazili za slunečného počasí směr nejvyšší vrchol Krušných hor, Klínovec 1244m. Pozvolným stoupáním po krásně rozkvetlých loukách jsme došli k parádní zastávce. Občerstvení Vyhlídka Klínovec (asi 500m od Klínovce) bylo to, co přesně v takovém počasí a na takovém místě potřebujete. Studené pivo, limo, káva, párek nebo klobása, co víc si přát? Za to po příchodu na samotný vrchol Klínovce přišlo rozčarování. Hotel v dezolátním stavu (na jižní fasádě několik obrovských vosích hnízd) rozhledna přístupná, myslím, že i zdarma. Ale ten hotel, to je ostuda skandální. Nevím, kdo je majitel, proč je to v takovém stavu, ale na takovém místě, hned u hotelu skiareál s několika sjezdovkami, to prostě musí být zlatý důl! Navíc se tam dá dojet i autem! Takže celoroční možnost výletu i pro rodiny s dětmi…. A že to jde, jsme se záhy přesvědčili za hranicemi na vrcholu Fichtelberg. Z Klínovce jsme po sjezdovkách začali poměrně rychle klesat do Loučné pod Klínovcem 865m, kde jsme si v malé útulné restauraci Anna dali oběd. V Loučné je hraniční přechod do německého Oberwiesenthalu. V Oberwiesenthalu 914m, je krásné nádraží, staré historické vlaky. Místní sportovní areál nabízel vyžití pro všechny věkové kategorie. Naše cesta vedla hned strmě do kopce kolem sedmi!!! skokanských můstků. Poté nás cesta zavedla do kaňonu, skoro jako džungle, kde bylo příjemně, neboť už bylo řádné vedro. A za chvilku jsme stáli na vrcholu Fichtenbergu 1215m. Jaký rozdíl proti Klínovci! Hotel s plnou restaurací i terasou (divné že?) vedle horská chata, také slušně zaplněná. Dali jsme si jejich pivo (typická světlá sračka) udělali pár fotek a pokračovali po hřebenech a následném klesání až zpět na Boží Dar. Večer jsme zhodnotili v pensionu u dobré večeře a piva víkend, a pomalu jsme zahájili proměnu z turisty na lázeňského seladona, neboť Karlovy Vary už čekaly.
