Z Prahy jsme vyjeli za poměrně nepříjemného deště v 7:23. V Kolíně v 8:02 přistoupil Pavel a byli jsme kompletní. V Lázních Lipová jsme vystoupili v cca 11h a vlastně ihned začali šlapat do kopce na chatu Jiřího Na Šeráku 1351m. Po sněhu ani památky. První vzorky sněhu se objevily na rozcestí Pod strmým 920m. Od té doby už jsme šlapali vlastně jen ve sněhu, nebořili jsme se, tak sněžnice zůstaly v batozích. Mě osobně se šlapalo velmi dobře, je znát běžecký trénink, takže krátce po půl druhé jsem do sebe sklopil prvního Koperníka, dvanáctka z nedalekého pivovaru Hanušovice. Mimochodem, jedna z nejlepších dvanáctek co jsem kdy pil…. Asi po půl hodině dorazil Karel a po chvíli i Pavel. Ubytovali jsme se, a šli na obědovečeři. A zůstali docela dlouho, neboť došlo k seznámení se skupinou Moravanů, pocházející z jednoho bezvýznamného městečka jižní Moravy, z Brna 🙂 Parta, čítající asi 20 lidí byla vybavena i kytarou, což my jako velice hudebně nadané seskupení jsme rádi přivítali, a dobře tedy zapadli 🙂 No večer byl tak dlouhý, že vlastně ani nevím, kdy skončil. Bylo fajn, super zábava. Ráno jsme po snídani vyrazili po hřebenech, první cíl byl Keprník 1423m. Na vrcholu byl takový nečas, že i já jsem vyndal rukavice. Proběhla společná fotka, a pokračujeme dál přes Trojmezí 1316m a rozcestí Pod Vřesovkou 1205m, kde se rozhodujeme k návratu stejnou cestou zpět. Cestou chvílemi foukalo, sněžilo, ale nic šíleného. I tak jsme dali necelých 10km a převýšení celkem 880m, což po včerejší kulturní akci není vůbec špatný. Po návratu na chatu došlo na sprchu (sprcha na žeton a teplá voda měla jen označení na baterii, jinak ledárna) chvilkové přemýšlení na lůžku a sešup dolů do restaurace. Po jídle došlo opět k družbě s moravskou skupinou, vychutnávání Keprníků (vážně byl vynikající) a i něčeho ostřejšího. Obsluha nás přesunula do salonku a nechala si užívat života. Ráno po snídani jsme společně zaplatili a zjistili, že Keprníků bylo přesně kopa, slušných 60kusů ve třech lidech…. I servírka nás pochválila 🙂 Akce se vydařila, mě osobně se líbila moc. Po delší době jsem se cítil fyzicky velmi dobře a hory si fakt užil. Jen je škoda, že výhledy jsme měli jen poslední den při sestupu do jarního údolí Ramzová, kde nám v 11:25 jel vlak přes Zábřeh do Prahy.
Ušli jsme 24km, nastoupali ▲1 455m a sestoupili ▼1 270m. No a k tomu jsme byli 60x na Keprníku..
Poděkování
– obsluze Chaty Na Šeráku za výbornou obsluhu, dobrou kuchyni a hlavně výborné pivo!
– skupině Brňáků, s kterými byla fajn zábava a i díky jim jsme si užili super víkend
